Z analýzy dále vyplynulo, že obyvatelé města jsou spokojení s nabídkou zdravotní péče. Ve Zlíně je podle analýzy také bohatá nabídka kulturních, sportovních a volnočasových aktivit, ale zařízení, která v těchto oblastech působí, jsou vysoce závislá na veřejných zdrojích financování.
„Zpracovaný materiál přináší ucelený pohled na aktuální stav města a na jeho vývojové tendence, umožní nám hodnotit jednotlivé oblasti v širokém kontextu. Některé dílčí závěry nás již nyní překvapily,“ poznamenal Miroslav Kašný (KDU-ČSL), náměstek primátora a garant strategie k předloženému materiálu. Dodal, že samotný strategický plán, který pojmenuje možnosti dalšího vývoje Zlína až do roku 2020, bude hotový letos v říjnu.
Z dosud zpracované pracovní verze analytické části strategického plánu vyplývá, že jestliže po roce 1989 počet obyvatel Zlína nejprve rostl – v roce 1997 zde žilo 82 291 lidí – v posledních letech se počet začal snižovat. V současné době má ve Zlíně trvalé bydliště 77 008 obyvatel. „Důvodů je několik. Nedaří se ve městě udržet absolventy škol, lidé ze Zlína odcházejí do okolních měst a vesnic za lepšími možnostmi bydlení, je také vyšší úmrtnost než porodnost,“ vyjmenoval některé z nich radní Vojtěch Jelínek, který se na vzniku strategického plánu podílí.
Z hlediska budoucnosti Zlína je zásadní informací, že se zde zvyšuje podíl věkové skupiny obyvatel, kteří mají více než 65 let. Jestliže v roce 2001 tvořili 15,5 procenta populace, o deset let později se jejich podíl zvednul o tři procenta. U dětí do 15 let je dlouhodobý trend přesně opačný. V roce 2001 tvořila tato věková skupina 14,2 procenta zlínské populace, v roce 2011 to však bylo jen 13,4 procenta. Ze srovnání těchto hodnot na úrovni krajských měst, bez hlavního města Prahy, vyplývá, že Zlín má v populaci relativně vysoký podíl seniorů a spíše podprůměrný podíl dětí.
Podle Miroslava Kašného kopíruje demografický vývoj Zlína národní i evropské trendy. „Obyvatelstvo bude stále více stárnout a dětí se bude rodit méně. Prognózou je, že město Zlín bude mít v roce 2035 mezi 60 až 62 tisíci obyvateli. Tuto skutečnost musíme vzít při plánování rozvoje do úvahy. Má své dopady jak v oblasti bydlení, tak v oblasti občanské vybavenosti,“ upozornil. Pro srovnání, kolem 60 tisíc obyvatel měl Zlín v roce 1961.
Z hlediska počtu registrovaných sportovců je ve Zlíně nejmasovějším sportem fotbal, když místní kluby mají na soupiskách celkem 4 358 hráčů, z nichž 1 603 jsou mládežničtí fotbalisté. Dlouhodobě nejpopulárnější sport ve Zlíně – lední hokej – registruje 996 hráčů, z tohoto počtu hned 741 působí v některé z mládežnických soutěží.
Budoucnost Zlína zásadním způsobem ovlivní to, v jaké bude ekonomické kondici. Stejné tvrzení platí i pro firmy, které na jeho území podnikají a také pro obyvatele Zlína. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2010 bylo ve Zlíně evidováno 23 716 podnikatelských subjektů, což je v relativním srovnání s dalšími krajskými městy ČR – s výjimkou Prahy – nadprůměrný počet. Výrazně nejvíce jich podniká v oblasti obchodu, pohostinství a oprav motorových vozidel, vysoký podíl připadá i na průmysl, veřejné služby a stavebnictví.
Významným ukazatelem hospodářské kondice je míra nezaměstnanosti. Ta se v letech 2009 až 2010 zvyšovala, loni došlo k snížení a v současné době se pohybuje pod osmi procenty. Město Zlín tak vykazuje nižší míru nezaměstnanosti než je průměr v celém Zlínském kraji (9,35 k 31. prosinci 2011).
