Josef Němec z jedné vinařské obce na Slovácku chodí k prvním rašícím pupenům s proutkem a téměř posvátnou úctou. „Věřte nebo ne, už mnohokrát jsem stál takto s pokorou a velkým očekáváním před prvními znaky probouzení se ve vinohradě. Když byl proutek v absolutním klidu, byl to víceméně průměrný rok. Když se mi v ruce zahýbal, následovaly výkyvy i během roku, buď byla veliká úroda, anebo třeba přišly kroupy a sklízeli jsme nanejvýš tak posměch Pražáků,“ říká s nadějí v hlase ve chvíli, kdy mu „čarovný“ prut ve vinohradě signalizuje svým klidem průměrnou úrodu.
S pokorou se do nového vinařského roku dívá i Alois Tománek, který má vinohrady v nejsevernější části jihu Moravy nedaleko hradu Buchlova. „Vyhráno pro letošek nemáme, vinohrad už raší a to docela pěkně, teď přichází i vláha, ale nezapomínejte, že byly únorové holomrazy a ještě není úplně jasno, že to nepoškodilo kořeny, to by bylo hodně špatné,“ říká jako správný vinař obezřetně.
Páni vinohradů už mají za sebou letošní velké nejen velikonoční výstavy. „U nás bývá v dvouletém cyklu, nachystáme na příští rok ročník 2011, bude krásně vyzrálé víno,“ těší se Němec, kterého vzal do vinohradu premiérově otec před rovnými 75 lety, letos mu bude 78, snadno si spočítáte, jak moc v sobě má lásku k vínu i k vinohradu.
„Ročník 2011 jsem na výstavě v Boršicích neprezentoval, mezi 900 vzorky se mi zadařilo nejvíce s ryzlinkem rýnským ročník 2009. Je takovým nepsaným pravidlem, že se vystavují vzorky staré od jednoho do tří let,“ popisuje Tománek, jeden z nejvěhlasnějších vinařů severního cípu vinorodého kraje.
Celkově oni dva stejně jako jejich kolegové vidí novou úrodu optimisticky, ale znovu platí, že ani za pilnou práci a lásku nemusí být ještě vinaři odměněni. „V jednom pohledu strach mít nemusíme,“ doplňuje Tománek. Určitě ve vinících neplatí to, co třeba v jabloňových sadech. Tam je téměř jisté, že po vynikající úrodě přichází výrazně slabší určená regeneraci stromů. Takže skvělá, hojná sladká bobulová úroda není vyloučená ani letos…
