Na ulici ho spíše přehlédnete. Štíhlý muž v brýlích, v modré mírně vlající košili s prošedivělými vlasy. Když ho znáte alespoň trochu, musíte jít kousek s ním, tedy spíše za ním. Jako by z Městského divadla směrem k autobusovému nádraží kus inscenace světové ultraklasiky nesl sebou. Jestli o tom ví? Těžko říci.
Aiyschylova Oresteia je opravdu blýštivým diamantem světové pokladnice dramatiky. Šestihodinové zkoušky dávaly zabrat před sobotní první premiérou (druhá bude 2. května) celému hereckému souboru, určitě i hudebníkům ze zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů, zvukařům, osvětlovačům, kulisákům, úplně každému. A Panu Režisérovi nepochybně také….
Pitínský patří k našim nejrenomovanějším režisérům. Je po něm nikoliv sháňka, ale touha. Je nositelem spousty cen, zajímavé ale je, že působí nejlidštěji, jak si jen dovedete představit, plaše a řekněme velmi mírně. Může to klamat, ale nemusí.
Pane režisére, jak se po náročných zkouškách pár hodin před hodně očekávanou premiérou vrší v hlavě i těle únava?
To víte, že vrší, cítím, že v závěru zkoušek už nejsem tak bedlivý, jak bych měl být, ale mám tu spoustu šikovných asistentů z řad studentů, občas mne upozorní, co bychom měli třeba ještě dotáhnout, nač nezapomenout.
Jak té stupňující se únavě čelíte?
Různě, třeba tím, že jedu denně ze Zlína do svých Luhačovic autobusem, jen tak se dívám. I to je odpočinek. Doma pak na procházku, třeba kolem přehrady, už brzy ji začnou napouštět. Je tam krásný relax.
Ve Zlíně při představení budou moci diváci po rampě na jeviště, to mi připadá docela avantgardní, neobvyklé…Jste hledač nových režijních cest?
Vůbec se nepovažuji za výjimečného v režijním přístupu, jsem, myslím, v tomhle směru tradicionalista. Jen svými přístupy trošku škádlím, užívám šibalství, hraji si.
Divadlo je Váš život, co k němu ještě neodmyslitelně patří?
Ty nejobyčejnější lidské věci, moc rád čtu, jsem třeba rád doma, jen tak, o procházkách jsem mluvil. Občas sport, taky tenis.
Zvu Vás na turnaj. 2. června. Zase do Zlína.
No to je skvělé, když bude čas, rád se proběhnu. Ale mám pocit, že v ten den mám konzultace se studenty v Olomouci, velké výkony ode mne ale na kurtech každopádně nečekejte.
„Tak jo, pane režisére, na kurtech ne, ale ve zlínském Městském divadle určitě, to si pište…“
