Radosti i strasti moravských fandů na EURU. Zážitky přebily únavu

Neskutečně množství fandů v českých fotbalových dresech zaplnilo v úterý moderní fotbalový chrám v polské Vratislavi. Naši fotbalisté se na EURU v duelu s Řeky museli cítit líp než doma. Však to tak na úvod zápasu také vypadalo, fandové byli po našich dvou bleskových zásazích v sedmém nebi.

Ale cesta za nakonec těžce vydřenými třemi body není pro fandy jen idylickou výjížďkou. Jde také o prověrku pevnosti nervů, síly hlasivek, orientace v cízím prostředí a v závěru pak také o boj s těžkou únavou.

V půl osmé nasedají do mikrobusu ve Zlíně, dvě krátké zastávky kompletují odresovanou ekipu moravských fandů od dvaceti do šedesáti let. Pro zajímavost místa bydliště, mimo jiné Bánov, Zlín, Bystřice pod Hostýnem anebo Opatovice. Dresy už většinou na sobě, v příručních zavazadlech křupavé čerstvé řízky, ale také voňavá slivovice. Hitparáda koštování začíná na prvních kilometrech, kdo je chytrý, spíše přičichává, třeba k vynikající pálence s medem. 14 míst v mikrobusu je zaplněných, směr Ostrava, Rybnik, Vratislav. Na tachometru při jediné delší zastávce zhruba 390 kilometrů, za pět hodin okoušejí moravští chasníci posvátnou půdu evropského šampionátu a s údivem hledí na monumentální novotou vonící stadión i neskutečnou spoustu českých fandů, kteří přijeli před nimi.

Hraje se v šest, jsou zhruba tři hodiny času na prohlídku více než šestisettisícového města. Stadión je za městem, vyrostl na zelené louce, mikrobus parkuje kousek od něj. A tak vzhůru do centra na tramvaj. Ta je pořádně přeplněná. Domácí lidé čelí lavině fanoušků vybavených třeba vuvuzelami s divokými zvuky s úsměvem a pochopením, policisté pomáhají, pořadatelů jsou stovky, možná tisíce. Fanzóna je v samém historickém centru města. Dostanete speciální kartu za 50 zlotých tedy asi 300 korun a pod velkými obrazovkami, můžete v ohraničeném prostoru okusit výborné specialty domácí kuchyně, anebo předražené nic moc pivo nepolské provenience.

Když se přiblíží čas utkání, zhruba dvě hodiny před výkopem, nastává čas přesunu, tramvaje jsou tak přeplněné, že rádi vezmete za vděk za 150 zlotých cestou archaickým mikrobusem. Je to dražší ale rychlejší a při skokanských etudách mladého sympaťáka za volantem, asi třikrát mladšího než letitý Barkas, si užijete poněkud kostrbaté legrace i mírného adrenalinu.

Stadión fandy uchvátí, vše řízené dokonale, každý najde snadno své místo, každý, ať má vstupenku za 120 nebo za 15 euro vidí bezvadně. A vidí dva české góly za prvních šest minut. Červená (jen občas bílá) vlna v ochozech je neskutečná, po Čechově minele sice trochu opadne, ale v závěru skvělí fanoušci dotáhnou svůj tým k cenné výhře 2:1.

Nastává další část fanouškovské anabáze. Ten, kdo přebral slivovice i místního piva, hledá cestu k mikrobusu a ke zpáteční cestě dlouho marně. Pomohou až stopaři z řad kamarádů a nebýt mobilních telefonů, zůstal by jeden z fandů, bujarý moravský Slovák, ve Vratislavi zřejmě i na sobotní duel s Poláky.

Cesta zpět má několik peripetií, nad oslavným jucháním brzy vítězí únava, pár kapek slivovice a milosrdný spánek… Jenže pan řidič ještě před hranicemi sjede z cesty a míříme znovu do vnitrozemí. Vše dobře dopadne, po jedenadvacetihodinové anabázi přivážejí fandové únavu, tři body do tabulky i zažítky, na něž se nazapomíná. Jsou tři hodiny ráno a v šest jdou někteří do práce….

Fotogalerie

run_function(‚id‘,’41‘,’14673′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚404‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚14673‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’41‘;‘,’a:0:{}‘); ?>