Olympiáda po dvaceti letech. Starosta Vigantic Aleš Depta: cenné kovy přijdou

Je to na den přesně rovných dvacet let, šermíř Aleš Depta se ve svých sedmadvaceti letech pral na planších olympijské Barcelony o co nejlepší umístění v barvách zvolna zanikajícího Československa. Závodil v soutěži jednotlivců i v družstvech. Připsal si dokonce skalp obhajujícího olympijského vítěze Němce Schmitta. Vzpomínky teď ožívají více než kdy jindy...

Vzal jsem si krátkou dovolenou, s manželkou si olympiádu opravdu vychutnáváme, zvlášť první víkend jsme nespustili oči z obrazovky,“ povídá Aleš Depta, v současné době starosta Vigantic, obce na Valašsku, která je především fotbalová. Nedávno se tu s bohatou kariérou loučil rodák Radim Kučera, narodil se tu Milan Baroš, přiženil se tam i René Bolf.

Depta byl vynikajícím šermířem, v roce 1991 získal bronzovou medaili z evropského šampionátu, účast na barcelonské olympiádě byla vrcholem. „Olympiáda je opravdu něco výjimečného, před dvaceti lety jsme se prali myslím docela statečně, já jsem proklouzl mezi posledních šestnáct, zdolal jsem i stávajícího olympijského vítěze Schmitta z Německa, dál už byla konkurence strašně ostrá. V družstvech na rozlučku s Československem, jsme skončili devátí,“ vzpomíná starosta.

Olympiádu sleduje i z jednoho zajímavého úhlu pohledu. „Když ještě působila moderní pětibojařka Natále Dianová u nás v Rožnově pod Radhoštěm, podílel jsem se na jejím tréninku v šermu, tak věřím, že teď stejně jako kluci u Temže všechno prodá, když už specialisty šermíře na olympiádě nemáme,“ říká Depta.

A rozhodně po pár prvních méně úspěšných dnech neháže fanouškovskou flintu do zrajícího žita. „Kdepak, našim pořád věřím, jsou tu veslaři, kanoisté, střelci, atleti, nebojte, medaile budou,“ nabádá české fandy k návratu víry ve své reprezentanty vigantický starosta, bývalý olympionik.