Uherské Hradiště by tak vypadlo z první padesátky měst, co se velikosti týče, před něj by se posunuli sousedé z Hodonína, Břeclavi, ale třeba i Krnov či Český Těšín. Počet obyvatel je jedna věc, prestiž s tím spojená druhá. Ovšem důsledky, které by rozdělení Jarošova a Uherského Hradiště přineslo, by byly podstatně širší.
Mimo jiné jde třeba o převzetí finančních závazků, které město má, teď se ale objevila další okolnost, s níž málokdo počítal.
Jde o protipovodňová opatření na řece Moravě, která protéká Jarošovem i Uherským Hradištěm, budovat by se měla začít koncem listopadu letošního roku.
„V případě odtržení Jarošova by bylo nutno dořešit veškeré majetkoprávní vztahy související se všemi připravovanými etapami protipovodňových opratření, což mimo jiné předpokládá i časový posun akce,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Ten upozorňuje i na to, že v případě, že bude za měsíc referendum úspěšné, musí Jarošov převzít mimo jiné i pětiprocentní finanční participací na projektu.
Obavy o další osud výstavby protipovodňových opatření vyjadřuje i starosta Uherského Hradšitě Květoslav Tichavský. Podle něj může odtržením dosavadní místní části dojít k zásadní komplikaci stavby.
Podle všeho ale ani tato okolnost referendu v sobotu 22. září nezabrání. Podle informací Zlin.cz se k osamostatnění přiklánějí v Jarošově daleko více mladší lidé, řada starších ale doposud váhá a značná část je pro zachování současného stavu.
