„Potřebuji svoji dávku, chci panáka, jsem velký alkoholik,“ volal napůl vážně napůl v žertu muž středního věku ve stánku na zlínském tržišti nedlouho po vyhlášení ukončneí prohibice. „Nedostane z tvrdého nic,“ vysvětlovala výčepní, „může si dát pivo nebo víno, tvrdý alkohol jsme odvezli a kdy přijde nový, prostě nevím.„
Zájem o tvrdý alkohol byl i v mnoha barech, teprve začínal první večer prodlouženého víkendu. „Fakt bych si už toho panáka dal, ale nemají, večer pojedu do Bystřice, domů a tam to spláchnem,“ plánoval si v podvečer student Honza v jednom ze zlínských klubů.
„Já to mám jednodušší, doma můžu mít, co hrdlo ráčí a na co peněženka stačí, ale dnes večer to vypadá na pivo nebo víno, prostě prohibice pokračuje,“ říkal v témže baru Lukáš, který je ze slovenského Púchova.
„Kluci by si dali, ale my musíme dodržovat zákony, z otevřených lahví se pít nesmí a na jiných bezpečně nepoznám, jestli jde o alkohol vyrobený před rokem 2012, tak snad zkraje příštího týdne,“ vysvětlovala barmanka Šárka.
Úplně bez tvrdého alkoholu ale hosté nezůstávali. „Kdo bude chtít, dostane, mám alkohol roku výroby 2011 i starší, jde ovšem zpravidla o dražší destiláty, ale prohibice už u nás není,“ říkal majitel restaurace na Stupavě Luboš.
Stejně mluvila i barmanka restaurace vyšší cenové kategorie v centru Zlína. Zájem o drahý alkohol byl ale pramalý.
Na restauratéry tak čeká jeden důležitý úkol, vydávají se k dodavatelům a budou shánět bezpečný, levnější tvrdý alkohol.
Velmi pomalu se také plní regály s tvrdým alkoholem v supermarketech ve Vsetíně, Valašském Meziříčí, Holešově, Kroměříži, Uherském Brodě i Uherském Hradišti. Pravidla ještě nebyla všem jasná, jedním z problémů zůstává to, že zaměstnanci nevědí, jsou li na starších kolcích vůbec označena data výroby.
Jeden názor v té souvislosti stojí za zaznamenání, vyslovil jej známý zlínský lékař. „Stát propásl jedinečnou šanci, jak lidem vysvětlit, že je tvrdý alkohol příčinou mnoha úrazů, nehod, nemocí a úmrtí. Místo toho pořád následuje hon za ziskem…„
