Byl to právě on, kdo si zahrál hlavní part zajímavého představení. Už ve druhé minutě poslal krásným švihem Berany do vedení, když našel skulinku ve Francouzově výstroji. V minutě 27. předvedl parádu večera, obhodil si bránícho hráče soupeře a s elegancí hodnou mistra překonal brankáře hostí podruhé. Potřetí pak skóroval v čase 28.50, když si u tyčky počíhal na nádhernou přihrávku Horáka.
Jenže „pan“ herec měl tentokrát velmi dobrý soubor spoluhráčů. Třeba Leškova velechytrá přihrávka o mantinel na Köhlera a jeho gólová rána, to byla také chuťovka, stejně jako poslední gól Balaštíka, který si vychutnal přihrávku mladého Okála. Hosté skórovali jedinkrát Černým, to když vyrovnal na 1:1.
Po utkání byli trenéři v poněkud jiném rozpoložení. Domácí Juraj Jurík v pohodě, naopak v depresi a zmaru z výkonu svého týmu hostující Vladimír Jeřábek. Na otázku jednoho z novinářů odpověděl, že jeho týmu chyběla především střelba, což je „rozhodující moment v přesilovkách.“
Nabízí se zajímavá polemika, Litvínovu totiž především chyběla finální přihrávka, taková, jakou předvedli Leška a Horák. To byly zlomové momenty docela pohledného zápasu.
