Deset minut trvala úžasná přestřelka, Jágr asistoval u všech tří tref hostů. Zvláště při třetím gólu, který střílel dorážkou Hlaváč, předvedl úžasnou věc. Nahodil puk do zlínské třetiny a třebaže k němu měli o kus blíže zlínští beci, byl u mantinelu první a servíroval střelci. Stejně tak z jeho zkušenosti důrazu těžil už po 23 vteřinách hry Tlustý, potom za chvíli Macholda.
Domácí se nezvzdávali, střelecky krotila úprk Kladenských křídla Leškovy formace Balaštík a Kubiš, ale tentokrát to bylo málo. Jágr pak byl na ledě i u dalších gólů, asistencí posbíral celkem čtyři.
Bylo zajímavé sledovat, jak brzy 41letý legendární hráč převyšuje „zbytek světa“, byl snad více na ledě než na střídačce, dlužno ale říci, že jeho spoluhráči předvedli také hodně umu, bruslení, napadání a třeba ve druhé třetině, kdy se rozhodovalo, nedovolili domácím založit kloudnou akci a vyhráli zaslouženě. Kladno přitom hrálo bez Plekance, který se zotavuje po zranění, stejně je na tom i Patera. V obraně už chybějí Židlický a Kaberle.
Jágr prostě vzal utkání na sebe a byť se na jeho adresu ozval sporadický pískot i bučení, musel ze své první výhry na ledě Zlína mít více než dobrý pocit. A určitě si za výkon zasloužil potlesk vyprodaného stadiónu. Byl to právě on, kdo ve Zlíně tento řídký úkaz plných tribun zařídil. Kdo přišel na Jágra, musel odcházet spokojen.
