Vánoční a novoroční svátky strávil s manželkou Lucií, dětmi Davidem i Klaudií ve velké pohodě doma v Přílepech. Samozřejmě, že nemohl chybět fotbal. „No jasně na zátěž v Premier League už to není, ale na mančaft holešovských ženáčů snad ještě stačím,“ směje se spokojeně.
Vzpomínek je samozřejmě neskutečně množství, Grygera prošel reprezentačními mládežnickými výběry, získal s jedenadvacítkou evropské stříbro i zlato, odehrál 65 mezistátních zápasů mezi dospělými, hrál ve Zlíně, Drnovicích, Spartě, Ajaxu Amsterdam, Juventusu Turín i Fulhamu. „Veliký zážitek byl třeba při mém prvním utkání v dresu „Juve“, hráli jsme na plném obřím olympijském stadiónu v Římě, na začátku mi docela běhal mráz po zádech.“
Grygera má bronz z portugalského Eura v roce 2004, zahrál si i na mistrovství světa v roce 2006 v Německu i o dva roky později na dalším evropském šampionátu. Teď myslí především na vlastní zdraví. „Dlouhodobě jsem měl problémy s oběma nohama, momentálně to na hraní na vrcholové úrovni opravdu není, uvidíme, jak pomůže dlouhodobější regenerace a rehabilitace. Úplně jasno ještě o dalších letech nemám, ale to víte, že to chodí hlavou, chvilku počkejme, není kam spěchat.“
Na prahu nového roku 2013 se sluší popřát. „Co jiného než zdraví,“ říká Grygera a dobře ví, o čem mluví. „Ale přeji ještě něco, hodně optimismu a pozitivního myšlení, nevím, proč bychom měli být smutní a zklamaní, naopak, je třeba vidět věci z lepší stránky,“ nabádá k optimismu.
