Řeč je o hodinové frekvenci u modrých mlékomatů, jeden z nich stoji na pokraji zlínského tržiště. „Určitě si jdu nabrat, je to mléko bez chemie, tak to má být, rozhodně je nepřevařuji, jak se píše na mlékomatu, cenu 17 korun za litr bez problémů akceptuji,“ říká mladá žena, která si nabírá hned dvě plastové litrové láhve, které automat rovněž za pár korun nabízí.
Petr Slovák, jeden z mužů, který jako ředitel zemědělského podniku na Zlínsku produkujícího kravské mléko stál za vznikem a boomem mléčných automatů, je po třech letech provozu poměrně umírněný až skeptický: „Nejvíce nás poškodilo asi přede dvěma lety prohlášení hlavního hygienika o potenciální škodlivosti čerstvého mléka. Přitom se za celou dobu provozu neprokázala přítomnost bakterií, garantujeme vysokou hygienickou kvalitu, navíc podle nařízení hygieniků nabádáme k převaření, ale problém je podle mne jinde, říká zkušený i těžce zkoušený manažer v rizikové komoditě zemědělské produkce.“
„Já piju mléko, které koupím v super a hypermarketech a hledím především na akce, čím levnější, tím lepší, prostě musím se chovat jako důchodce ekonomicky,“ tvrdí starší muž procházející kolem mlékomatu bez zájmu.
„Naše mléko má podstatně vyšší obsah bílkovin i tuku, než jaké koupí lidé v marketech, navíc je čerstvé, staré pár hodin po vydojení, musíme je jen ochladit, ale fakt je, že u mléčných automatů zájem lidí padá a to je velká škoda,“ říká Slovák.
„Párkrát jsem tohle mléko zkusila, musím říct, že mám zajímavou zkušenost, když se brzy nevypije, zkysne, ale je daleko lepší, než to, které kupuju v obchodě,“ vysvětluje svůj přístup čilá důchodkyně.
