Teď, kdy ještě pořád řádí falešná zima, a jaro, a tudíž i včely se stále teprve chystají na plnění svých povinností, měli včelaři od nás i ze zahraničí své sympózium v Otrokovicích. V jednacím sále v tamní Besedě bylo po celou neděli jako v úle, aby ne, včelařů se tam sešlo kolem 370. A to už je nějaká síla.
Program byl hodně pestrý. O vývoji a stavu českého včelařství mluvil předseda Českého svazu včelařů Václav Švamberk. Se zájmem přítomní čekali přednášku Radka Hubače o vlivu včelích produktů na naše zdraví. Některé léčebné úspěchy ryze přírodních produktů, medu jako takového, propolisu či mateřské kašičky jsou skutečně udivující.
V Otrokovicích šlo ale také o to prezentovat nové typy úlů, došlo i na některé důmyslné zlepšovací návrhy i představení medometů a dalších zařízení na výrobu medu.
Jedna myšlenka ale spojovala všechny přítomné jako proslulá červená nit. Už aby tu bylo jaro a včely se mohly dát do práce. „Chce to jediné, především teploty nad 10 – 12 stupňů,“ říká jeden z nestorů včelařského oboru Josef Okál. Pak už si příroda poradí, přestože zatím nemají včely dostatek pylu ani nektaru.
Ostatně bude velmi zajímavé sledovat, jak rychle se po předpokládaném oteplení a předlouhé zimě stačí příroda srovnat. Pomalu se blížíme konci úvodní dekády dubna, což bývá čas prvních květů. Letos zatím snad posledního sněhu.
