„Název poslední zvonění asi nezmění nikdo, ale píšťalky jsou prostě dominující,“ říká v těsné blízkosti sídla Zlínského kraje radní Ladislav Kryštof. Léta žije v Uherském Brodě. „Tohle samozřejmě ani u nás ve městě maturantům nemůžeme brát, my jsme možná bývali o něco méně hluční, možná o něco nápaditější, ale to je věc názoru. A někdy zkreslujících vzpomínek,“ nabízí svůj pohled Kryštof.
Právě blízko zlínské „jedenadvacítky“ stojí skupina anticky oděných brzkých maturantů. A působí kupodivu v pondělí před polednem docela unaveně. Jsou z jedné z technicky zaměřených středních škol. A tak spolu s dalším kamarádem, který přišel v kašavském kroji, nakonec překvapí tím, že si společně zazpívají lidovou písničku. Kluci jako by sbírali síly na další průběh náročného dne.
Tak jim od kasičky proklouzne třeba krajský policejní ředitel Bedřich Koutný. „Jdu z jednání bezpečnostních složek kraje, sídlím naproti, peníze jsem sebou nebral, ale klidně se vrátím,“ nabízí ředitel s úsměvem svůj rychlý comeback s tím, že na podobné chvíle někdy před pár desítkami let vzpomíná velmi rád.
„Stop testům na studentech“ skandují s nadsázkou při vědomí, že maturitě neujdou, oktaviáni zlínského Gymnázia na Lesní čtvrti ve zdejším parku.. Mají hesla i transparenty, oděni jednotně, což se nevidí. Ale názory na jejich touhy po uplatnění už jsou pochopitelně různé. Budoucí právníci, lékaři, pedagogové před sebou mají i přijímačky na vysokou.
„Na maturitu se fakt těšíme,“ tvrdí poněkud překvapivě jeden z kluků. „Popovídáme si z kantory, ne určitě se nebojíme prověrky čtyřletých znalostí,“ doplňuje spolužačka. K čemuž se sluší dodat letitou pravdu zkušené pedagožky, když se před svatým týdnem loučila se studenty mířícími k zatím nejdůležitější životní zkoušce: „Nezapomeňte, že budeme zkoušet to, co umíte, ne to, co neumíte…„
