„Podle předběžných odhadů bude potřeba pro uvedení památníku do původní podoby asi 70 milionů korun. Což je částka, která výrazně překračuje možnosti města. Společně ji ale můžeme dát dohromady,“ nepochybuje primátor Miroslav Adámek (TOP 09/STAN), který v této věci vede i řadu jednání.
Současně s diskuzí, jak Památník Tomáše Bati navrátit do původní podoby, se rozvíjí také diskuze o budoucí funkci objektu. Velmi konkrétní debaty ve Zlíně se zúčastnila i generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. Další jednání se uskuteční ve Zlíně pod vedením zástupce ředitele Filozofického ústavu Akademie věd ČR Ondřeje Ševečka 25. července.
Památník Tomáše Bati byl postaven v roce 1933. V posledních desítkách let budova nesloužila původnímu účelu, když byla proměněna v Dům umění, ve kterém nalezly zázemí Filharmonie Bohuslava Martinů a Krajská galerie výtvarného umění. Na obnovení památníku začalo město pracovat ve chvíli, kdy bylo jasné, že obě jmenované instituce budovu opustí a přesunou se do jiných prostor. „Památník Tomáše Bati je nejpůsobivějším architektonickým dílem F. L. Gahury. Je také označován za nejcennější stavbu v našem městě, má pro Zlín stejný význam jako třeba vila Tugendhat pro Brno. Proto věřím, že veřejná sbírka, kterou můžeme nazvat také Zlíňané sobě, bude mít úspěch,“ sdělil Adámek.
Na přestavbu památníku bude moci veřejnost přispět hned několika způsoby. Jednak vložením peněz na speciálně zřízený účet, příspěvkem do pokladniček, které se objeví na různých místech Zlína nebo třeba nákupem předmětů s motivem památníku. „Podrobnosti ještě oznámíme,“ ujistil náměstek primátora Miroslav Kašný (KDU-ČSL).
