Na nejatraktivnějších místech ve městě jsou od června rozmístěny pomyslné mince v podobě razítek. Ten, kdo naplní plným počtem různých „mincí“ hrací kartu, zdarma si z Kroměříže odnese suvenýr v podobě skutečné mince, vlastnoručně vyražené pomocí původní technologie. Cílem hry je nabídnout turistům i místním smysluplné zpestření sezony, přimět je zdržet se ve městě déle a navštívit více zajímavých míst a v neposlední řadě připomenout zašlou slávu kroměřížského mincovnictví.
Pomyslné mince i hrací karty jsou k dispozici v informačním centru, Arcibiskupském zámku, v Květné zahradě, Biskupské mincovně, Muzeu Kroměřížska, v Arcibiskupských zámeckých sklepech, ale také v hotelích Černý Orel, U Zlatého kohouta, La Fresca a Excellent. „Po nasbírání plného počtu osmi razítek si může držitel karty v informačním centru zdarma vlastnoručně vyrazit patnáctikrejcar biskupa Lichtensteina, který se v roce 1694 v Kroměříži skutečně razil,“ konstatoval Zrna.
Hledání pokladu je inspirováno postavou biskupa Bruna ze Schauenburgu, který byl jednou z nejvýznamnějších osobností 13. století, patřil k rádcům českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. a je považován za zakladatele města Kroměříže. Základy skutečné a velmi ceněné tradice ražby mincí v Kroměříži ale položil až kardinál Dietrichstein v roce 1608 a největší věhlas kroměřížské mince získaly za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Právě on nechal v roce 1665 vybudovat budovu mincovny, která je dnes poslední dochovanou mincovnou na Moravě. Část strojů byla poháněna vodou ze sousedního mlýna. Mincovna svého času údajně produkovala větší množství mincí než císařská mincovna ve Vratislavi, což bylo trnem v oku císařskému dvoru, který po celou dobu mincovny usiloval o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Biskupské mince se v Kroměříži razily až do roku 1756.
