Paní doktorko, jsou naše obavy z klíšťat vlastně oprávněné?
Nejčastěji klíšťata nepřenášejí nic, jenže to nepoznáte, ovšem zhruba jedna třetina může být potenciálním přenašečem borelií anebo viru klíšťové encefalitidy, ostatní choroby způsobené klíšťaty jsou naprosto vzácné.
Suché a horké počasí je bezpečnější, vlhko a přiměřené teplo pro klíšťata ráj, platí to pořád?
Bezezbytku, pozor klíšťata mohou být klidně i v parku, nejvíce v lesních porostech. Teď jsme třeba našli nové ohnisko v krásném kusu přírody na hřebeni Vizovických vrchů mezi Liptálem a Seninskou. Prokázat množství a potenci nebezpečí je teď na nás.
Do lesa chodit jen tak nepřestanu, řekněme, že najdu na těle večer ve sprše klíště, pořád se o tom mluví a nikdo pořádně neví, jak na ně, nuže, prosím odbornici…
Za prvé co nejrychleji ven. Za druhé vhodné kleštičky nebo pinzetu a kývavým pohybem a za třetí a hlavně, důkladnou desinfekci v místě přisátí.
Kolik procent klíšťat v sobě vlastně skrývá potenciální nebezpečí?
U lymské borreliózy se procento promořených klíšťat pohybuje mezi deseti až třiceti procenty, u klíšťové encefalitidy maximálně v jednotkách procent.
Kdy vlastně vyhledat lékaře a kdy se zbytečně neděsit?
K lékaři vždycky, když se coby příznak lymské nebo také lymeské borreliózy brzy objeví šířící se červená skvrna, anebo horečky a bolesti hlavy, případně i neurologické příznaky třeba s poruchami řeči, tady jde většinou o onemocnění encefalitidou.
Tak se zdá, že letos pobyt v přírodě bude nejlépe vynechat…
Vůbec ne, jen je dobré dbát na správné oblečení, dlouhé kalhoty i rukáv, používat repelenty, vyhýbat se nebezpečným oblastem a taky dbát na očkování, což lze kdykoliv v průběhu roku.
