„Každé vysvědčení musím podepsat dvakrát, v pololetí nosí děti domů jenom výpis, podpisy přicházejí až ted,“ vysvětluje ředitel Vývoda. Občas se zalíbením pohlédne i na lícovou stranu vysvědčení: „No, tady vidím jenom jedničky, všechna čest, na to, že hokejisté mají hodně náročný mimoškolní program, klobouk dolů,“ hlásí první muž školy se sportovním zaměřením, kde právě končí školní rok více než 400 dětí, tedy suma sumárum více než 800 podpisů.
„Na vysvědčení se rukou už objevuje jen můj podpis a podpis třídního učitele, známky „píše“ počítač, doba nádherných kantorských rukopisů je pryč,“ říká zkušený pedagog s trochou nostalgie. A píše a píše, občas poposedne, v polovině stohu, když přemísťuje vysvědčení, se protáhne a udělá par kroků.
Jsou ale i tací, kteří to mají ještě náročnější, rovněž dva autogramy musejí věnovat vysvědčení na velkých středních školách, v kraji je jich hned několik, kde mají kolem tisícovky studentů. Maturanty si sice odbudou dřív, ale i tak třeba Radomíra Nedbala, ředitele Střední průmyslové školy ve Zlíně, čeká v těchto hodinách téměř 1400 autogramů. „Tak si to raději rozdělím do několika dnů, nerad bych přišel o svaly na rukou,“ směje se na prahu prázdnin.
Podívejte se, jak vypadá taková ředitelská šichta na konci školního roku…
