Bohumil Kristýnek se narodil rodičům jako čtvrté dítě 23. července 1912 v Tlumačově. Velká část profesního života pana Kristýnka je spojena s Policejním ředitelstvím v Brně, kde strávil od roku 1937 celých 20 let, a to na různých místech Moravy, například v Brně, Svitavách, Uherském Brodě, Zlíně a Kroměříži. Z manželství uzavřeného v roce 1939 vzešly tři děti, následně také vnoučata a pravnoučata.
Bohumil Kristýnek byl po celý život velmi činorodým člověkem. Část svého volného času věnoval literární tvorbě. Byl členem Svazu začínajících autorů – za svoji literární tvorbu získal první místo v literární soutěži v Kroměříži a ve Zlíně.
„Od mládí byl velmi dobrým posluchačem, především rád poslouchal veselá vyprávění starých občanů. Všechny tyto lidové historiky, hanácké plkačky a různé příhody z městečka Tlumačov si několik let zapisoval takzvaně do šuplíku. Až později se rozhodl přepsat je na psacím stroji a uspořádat do brožury, která byla vydána tiskárnou v Kroměříži pod názvem Povídky stréca Oharka,“ podotkla Krupková. Brožura obsahovala 46 různých příhod psaných hanáckým nářečím a byla vydána s celkovým nákladem 500 svazků. Jednotlivé humorné příhody byly otisknuty v mnoha regionálních časopisech a novinách. Některé výtisky novin a časopisů a také další nezveřejněné povídky má autor dodnes stále uschovány. Dále byl spoluautorem knih – Veselosti nikdy dosti, kterou vydal spolek brněnských autorů a Povídky lidových vypravěčů z Čech a Moravy.
Dalším velkým celoživotním koníčkem pana Kristýnka bylo malování obrazů, kterému se věnoval od dětství. Svá výtvarná díla vystavoval na veřejných výstavách (např. v Praze v Mánesu) a dostal za ně i řadu ocenění, například v roce 1951 obdržel za své dílo třetí cenu v celonárodní výtvarné soutěži. Maloval olejomalby a akvarely, nejraději zátiší, krajiny, slovácké a vinné motivy. Ve svém rodišti v Tlumačově měl výstavu vlastní tvorby pod názvem Tlumačov a okolí.
Bohumil Kristýnek působil ve volném čase i jako konferenciér s přerovským souborem písní ČSD, uváděl různé estrády, vyprávěl a zpíval. Své literární i komediální nadání využil při pořádání tradičních zvyklostí kolem fašanku – zejména obřadu pochovávání basy, kdy několik let působil aktivně v roli faráře.
