Jiří Kowalík: střelec od Pánaboha. Lize vévodil před deseti lety

Jaká zajímavá setkání se mohou udát na Hlavní velehradské pouti mezi desítkami tisíc poutníků. Tenhle mladý muž tu měl jiné než duchovní úkoly, pomáhal rodině pri provozu jednoho ze stánků s občerstvením. Jiří Kowalík, teprve pětatřicetiletý fotbalista, před deseti lety nejlepší český fotbalový střelec. Celkem sehrál 99 ligových zápasů, vstřelil dohromady 34 branek.

Trochu jste zmizel z očí, Vaši kamarádi a vrstevníci, ba o fous starší Jan Trousil a Tomáš Polách, pořád válejí ve vrcholovém fotbalu, co Vy?

Já už jsem s fotbalem skončil, tedy s tím velkým, jinak pořád hraju, teď momentálně na krajské úrovni ve Zlechově, nastřílel jsem za podzim tuším šestnáct branek.

S tímhle počtem jste na jaře roku 2003 kraloval mezi ostrostřelci nejvyšší soutěže v dresu tehdejšího Synotu, jak na tu dobu vzpomínáte?

Jak jinak než v dobrém, tehdy to tam padalo, takříkajíc mne dělal kamarád Tomáš Polách, uměl připravit šanci, chytře nahrát, já jsem prý zase měl dobrý výběr místa a pohotovost. Ale výborně tehdy šlapali i ostatní kluci.

Přesně tak to bylo. Nehrál jste jenom ve Slovácku. Předtím ve svém Frýdku-Místku, pak rok v Kyjově, pět ve Slovácku, taky v Teplicích a v Brně…

No jasně, ale nejlepší období bylo stoprocentně v Synotu. Na fotbal jsem ale určitě nezanevřel, na Slovácku trénuji dorostence,  jinak máme ve Starém Městě vinotéku, život jde dál.

Proč chodí i nás na ligu tak málo lidí, neškodí to výkonnosti fotbalistů?

Samozřejmě ano, když jsem hrál pohár UEFA v Glasgowě na Celticu v dresu Teplic, přišlo 60 tisíc lidí, neskutečný zážitek, taková atmosféra vás obrovsky nabíjí, nikdy na to nezapomenete.