Cena je jednou ze šesti výročních cen, které letos Asociace udělí.
Po převzetí ceny následovala projekce jedinečného velkofilmu Bitva u Varšavy 1920, který natáčel režisér ve 3D. Jde o vůbec první film, který byl v technologii 3D v Polsku natočen. Sám režisér podotkl, že příchod 3D filmů je pro něj stejně tak významným průlomem v dějinách filmu jako například objevení filmu barevného. Velkolepou fresku zachycující polsko-ruskou válku v roce 1920 sledovalo v Kině Hvězda přes 3D brýle téměř 400 diváků.
Jerzy Hoffman se jako režisér historických velkofilmů proslavil. Pro film adaptoval například celou trilogii romanopisce Henryka Sienkiewicze – Pan Wołodyjowski, Potopa a Ohněm a mečem. Na setkání s novináři prozradil, že se s tvorbou Henryka Sienkiewicze seznámil již jako malý, když byla jeho rodina deportována na Sibiř a jeho otec mu Sienkiewiczovy knihy posílal z fronty.
V jeho filmografii jsou i filmy jiného žánru a hlavně pak řada filmů dokumentárních, které tvořil převážně v tandemu s Edwardem Skórzewským.
Na otázku, jak se od natočení trilogie podle Sienkiewicze proměnil vkus diváků a tím i styl jeho práce, odpověděl: „Co se nemění, je nutnost mít dobrý scénář. Lidi nezajímají velké fresky, pokud v nich nenajdou konflikty, lásku, nenávist, závist. V každé době lidé stejně milovali, stejně nenáviděli, toužili po moci a slávě. Změnil se ale styl vyprávění. Dnes všechno vyprávíme a stříháme rychleji. Tehdy jsme všichni v socialistickém bloku točili dlouhé panoramatické záběry, protože nebyly peníze na filmový materiál. Na statisty, kostým, výpravu bylo prostředků dost od státu, ale kamery, objektivy a filmový pás se platily ve valutách a těch bylo málo. Západní kritika si díky tomu vytvořila vlastní teorii o slovanské poetické duši, která se ukazuje na dlouhých záběrech.“
