Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně chystá novou výstavu

ZLÍN - Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně bude hostit výstavu, na které se veřejnosti představí díla členů Výtvarného odboru Umělecké besedy z 20. – 40. let 20. století. Jak řekla mluvčí galerie Marika Blažková, akce se koná u příležitosti 150. výročí založení odboru Umělecké besedy.

ZVernisáž je v budově 14 zlínského továrního areálu naplánována na 13. srpna, samotná výstava pak potrvá od 14. srpna do 27. října. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek do 20 hodin.

V letošním roce slaví 150. výročí svého založení Umělecká beseda, nejstarší a šíří svého působení i nejvýznamnější český umělecký spolek. Na jaře 1863 se v Umělecké besedě sdružily pod heslem V umění volnost přední osobnosti české kultury, mezi nimi B. Smetana, J. Mánes, V. Hálek, K. J. Erben a mnozí další, jejichž snahou bylo pozvednout českou kulturu z provincialismu na úroveň evropskou. Ve třech odborech Umělecké besedy – Výtvarném, Hudebním a Literárně-dramatickém – umělci započali bohatou a mnohostrannou činnost, která stejně jako spolek zůstává živoucí dodnes.

Výtvarný odbor Umělecké besedy (VOUB) kromě publikačních aktivit, přednášek nebo péče o památky inicioval výstavy jednotlivých členů a především pravidelné výstavy společné. Celkem čtyři z nich se konaly ve Zlíně v průběhu 30. a 40. let 20. století a vybraná vystavená díla byla zakoupena firmou Baťa pro sbírku, jež se později stala základem nynější Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. „Tento přímý vztah mezi Uměleckou besedou a Baťovým Zlínem se stal výchozí inspirací výstavy Z rodinného alba, pořádané Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně ve spolupráci s Galerií Středočeského kraje. Výstava koncipovaná ze sbírkových fondů obou institucí výběrově představuje tvorbu většiny osobností, které spoluurčovaly povahu Umělecké besedy mezi dvacátými a čtyřicátými lety 20. století, v období, jež je významné i pro samotné město Zlín,“ podotkla Blažková.

K vidění budou díla Václava Rabase, Vlastimila Rady, Vojtěcha Sedláčka či Karla Boháčka. Vedle umělců inspirujících se českou krajinou je na výstavě svými díly zastoupena i takzvaná sociální skupina, reprezentovaná Miloslavem Holým, Karlem Holanem, Pravoslavem Kotíkem a Karlem Kotrbou. „Další cenné impulzy v meziválečném vývoji přinesla tvorba čelných postav české moderny, zejména Josefa Čapka, Josefa Šímy, Vojtěcha Tittelbacha, Otakara Kubína a Rudolfa Kremličky. V expozici není opomenut Ľudovít Fulla či Cyprián Majerník,“ řekla Blažková.

Důležité zázemí vytvořila Umělecká beseda i pro členy Skupiny 42 – Františka Hudečka, Františka Grosse, Jana Smetanu, Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala, Karla Součka i Ladislava Zívra, v jejichž dílech se odrážel zájem o město, městskou krajinu a existenční pocity městského člověka vůbec. „Vedle jmenovaného Kotrby a Zívra výstava rovněž představuje menší kolekci děl sochařských členů Umělecké besedy, například plastiky Jiřího Jašky a Karla Lidického. Sledovanou kapitolu dějin Umělecké besedy časově uzavírá dílo malíře Václava Boštíka,“ dodala mluvčí.

K výstavě je vydán katalogový trojlist s textem autora koncepce výstavy a obrazovým doprovodem.

 

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x