„Syn se do Zlína dostal poté, co tam přestoupil coby student obchodní akademie. Pan Halva pro nás byl zárukou toho nejlepšího vedení,“ vzpomíná po třinácti letech otec Vítězslava Veselého stejného jména i příjmení.
„Víťa ještě před tím, než začal trénovat s oštěpem, musel vyzkoušet klukovskou sílu s jiným náčiním,“ povídá tatínek. „V rodině pěstujeme broskve, a tak si to vyzkoušel i s tímto svérázným náčiním,“ říká otec mistra světa a mistra Evropy z loňského roku, čtvrtého na Olympiádě v Londýně. Pak teprve následoval ve škole kriketový míček a potom už oštěp.
Ze Zlína pak mladý Víťa po dokončení studií a zdokonalení se pod pečlivým Halvovým vedením zamířil do Prahy, až se dostane domů na Moravu, určitě se staví i ve Zlíně.
Mimochodem, tam teď míří se svým dědečkem, Víťovým otcem, také další talent z oštěpařského klanu Veselých, Erik. Je synem bratra mistra světa a ve čtrnácti letech nad ním experti kroutí nevěřícně hlavou.
„Poprvé jsem si doma v Břeclavi hodil letos v dubnu, teď mám osobák za padesáti metry a jako strejda to umím i s broskví,“ povídá sympatický kluk, fyziognomicky jako by strýci Víťovi z oka vypadl. Také on už jezdí pro rady za tvůrcem úspěchů československého a českého oštěpu Jaroslavem Halvou do Zlína.
Že by začínala další zlatá cesta se zlínským podpisem?
