Jaroslav Kyncl se narodil 9. října 1938 ve Žďáru nad Sázavou, do Slováckého divadla nastoupil v roce 1967 a zůstal mu věrný až do svého odchodu do důchodu. Vytvořil desítky rolí, a ačkoliv šlo i o role charakterní, nejvíce jej diváci milovali v komických postavách. „Otec byl hlavně bavič. Velká osobnost v oblasti komiky a nejen na jevišti. Jeho sprostonárodní písničky, které hrál na kytaru a zpíval při všech setkáních, oslavách, či jen při posezení u piva, jsou proslulé,“ vzpomíná herečka Alžběta Kynclová a vybavuje si i své divadelní začátky, k nimž došlo právě vedle jejího otce. „Objevila jsem se na jevišti jako třináctiletá, hrála jsem dceru houslisty Kalafuny, kterého ztvárnil můj otec. Z té doby si pamatuji, jak mi taťka s sebou na představení balil svačiny, když jsme přijeli pozdě v noci do Hradiště z představení z jiných měst, rozespalou mě přenášel do našeho trabantu kombi, napomínal, abych se v zákulisí chovala tiše, seznamoval s tím, že se v divadle nepíská, nejí na jevišti a podobně,“ dodává Kynclová.
Na přelomu tisíciletí Jaroslav Kyncl vytvořil postavu Matúša Pagáča v komedii Slovácko sa súdí a s jevištěm uherskohradišťské scény se rozloučil rolí Kněze v muzikálu Donaha!. Pravidelně však přicházel do hlediště jako divák, naposledy je navštívil na červnových Nájemnících. Kolegové a diváci se s hercem mohou naposledy rozloučit v pátek 13. září ve 14.30 hodin ve smuteční síni ve Starém Městě.
Jaroslav Kyncl po absolutoriu JAMU působil dvě sezony v Satirickém divadle Večerní Brno. Od roku 1967, kdy se stal členem Slováckého divadla, vytvořil desítky převážně komediálních postav, které se hluboce vryly do paměti mnoha diváků. Patří mezi ně například Gaspar Radůzo (Kat a blázen), Knejp (Lumpacivagabundus), Šašek Max (Pohádka z klobouku), Profesor matematiky (Študáci a kantoři), Lízal (Maryša), Svatý (Dva na koni, jeden na oslu), Přednosta (Ostře sledované vlaky), Terazky (Černí baroni). Odchodem do důchodu v roce 1999 svoji uměleckou činnost ukončil, naposledy se objevil v malé roli Kněze v muzikálu Donaha!. Herecká práce Jaroslava Kyncla se výrazně zapsala do vývoje a kvality Slováckého divadla a v celkovém historickém pohledu zůstane jeho významnou součástí.
