Průzkum by měl odhalit, v kterých částech Zlína je kanalizace dostatečně dimenzovaná a kde nikoliv, které budovy je potřeba odkanalizovat a jak, kde dochází k přetížení stokové sítě či jak negativní vliv to má na životní prostředí. Na tyto a řadu dalších důležitých otázek budou město Zlín a společnost Vodovody a kanalizace Zlín konečně znát odpovědi, a to už ve druhé polovině příštího roku, kdy bude dokončen důležitý dokument, takzvaný generel odvodnění. „Umožní nám ještě více zefektivnit provoz a také naplánovat obnovu a rozvoj stokové sítě,“ řekl náměstek primátora Aleš Dufek, který se problematikou vodárenství na Zlínsku zabývá.
Město Zlín má od 30. let minulého století vybudován rozsáhlý systém odvodnění v celkové délce asi 418 kilometrů. Dokument, který by uceleně popsal vývoj, současný stav a možnosti oprav a rozvoje, ale dosud k dispozici není. O nutnosti jeho pořízení svědčí i nedávný případ, kdy se v bývalém továrním areálu firem Baťa a Svit kanalizace na jednom místě propadla.
O náklady na pořízení generelu se rovnoměrně podělí město Zlín a Vodovody a kanalizace Zlín. Úhrada ze strany radnice však nepřesáhne částku dva miliony korun. Zhotovitel generelu bude vybrán do konce října.
Tvorba generelu odvodnění je dalším z důležitých kroků v oblasti vodárenství, které v poslední době prosadilo město Zlín, jenž je nejsilnějším akcionářem společnosti Vodovody a kanalizace. Mezi další patří především zastavení prudkého růstu cen vody. „Růst se prakticky zastavil. Vodné a stočné na letošní rok se zvedlo jen o pár haléřů kvůli zvýšení DPH, což bylo rozhodnutí státu. Stejné to bude i v roce příštím,“ konstatoval Jaromír Šebík, předseda představenstva Vodovody a kanalizace Zlín. Díky zmrazení cen se Zlín propadl za poslední rok v žebříčku měst s nejdražší vodou z druhého na 14. místo. Za kompletní vodní servis, tedy včetně mytí a praní, nyní platí občan města denně kolem sedmi korun.
