Místo posledního dolaďovacího tréninku a odjezdu na světový šampionát do Polska řeže na rodičovském statku v Karolince – Stanovnici dřevo. Čas na rozhovor si údělá, radost z toho nemá. „V žádném případě jsem vědomě neužil zakázanou látku, kterou mi v těle odhalili hned dvakrát, koncem srpna a za čtrnáct dnů při druhém odběru v září,“ říká přesvědčivě.
Záhada, vzpěrači jsou testováni prakticky každý měsíc, každý si dává pozor. Orság neprošel.
Což znamená mimo jiné, že mu končí posledního října smlouva ve vrcholovém středisku Ministerstva vnitra a že je se závoděním na určitou dobu konec. „Počítám spíše s delším, dvouletým zastavením činnosti, nemám žádné argumenty, které by mi ulehčily,“ říká Jiří realisticky.
„Musíš se víc bránit,“ přidává se do rozhovoru maminka Alena, jíž přizvukuje i otec Josef. „Já si myslím, že to není náhoda, nevím kdo, ale někdo musel Jurovi něco nasypat do jídla nebo pití, stává se to, ale dokažte to někomu,“ říká paní Alena.
Verdikt padne po mistrovství světa, kam by se valašský silák vydal s medailovými ambicemi. „Musím se s tím vyrovnat, najít si práci, začal jsem taky studovat na Univerzitě Karlově,“ dívá se raději dopředu valašský bohatýr. Momentálně je u dna. „Ale nekončím, olympiádu v Riu v roce 2016 musím stihnout,“ říká nakonec bojovně.
