Hokej nehrají jenom miláčci tribun. Jak vypadá "předzápas"?

Neděle 15.30. Rozhodčí vhazuje ve středovém kruhu první buly, na ledě začíná bitva hokejistů, divák se teď bude dvě a půl hodiny skvěle bavit... Jenže, tuší, kdo všechno se stará o to, aby běžný extraligový zápas mohl vůbec začít? V zákulisí se pohybují nepostradatelní a také "neviditelní", ti, bez nichž by to prostě nešlo.

Už dvě hodiny před utkáním začíná být jasno, že se dnes něco bude dít. „Do práce“ se po nedělním poledni dostavili ti, bez nichž to nejde. Pořadatelé, obsluha na parkovištích, pokladní, ledaři, technická obsluha režie, provozovatelé občerstvení a mnoho dalších.

Ještě o mnoho dříve se do své kanceláře dostavila Bronislava Fagošová. „Jsem tu dnes od jedenácti,“ říká o své neděli. Postupně k ní pro bloky vstupenek míří pokladní, prodavačky programů i řada dalších. Pokladní v určeném čase hodinu a půl před začátkem začínají prodávat vstupenky.

Zimní stadion se otevírá tři čtvrtě hodiny před zahájením zápasu. „To už máme za sebou poradu, scházíme se zhruba hodinu a půl před utkáním,“ popisuje jeden ze zkušených pořadatelů Lubomír Štěpaník. Do Zlína přitom dojíždí na každé utkání z poměrně vzdáleného Veselí nad Moravou. „Je zajímavé, že za patnáct let téhle služby nepamatuji vážnější incidenty s fanoušky, asi si hokej vybírají jiní lidé než fotbal,“ říká osvědčený pořadatel.

Svou práci už mají v tu chvíli odvedenou ledaři, led je jako zrcadlo, hokejisté můžou na rozbruslení, pak znovu vyjede rolba a do akce jdou tentokrát ve velkém stěrky, nad ledem se vzhledem k venkovní vysoké vlhkosti a dešti vznáší nepříjemná mlha zhoršující nad ledem viditelnost.

Do režie přichází hodinu a čtvrt před utkáním ředitel zimního stadionu David Navrátil. Omrkne zdejší sestavu a pílí dál, má toho na práci mnohem víc. Čtyřčlenný tým si mezitím musí zkontrolovat všechnu techniku, bude mít na starost bezproblémový chod světelné kostky nad ledem, zvuk i světla, videoprojekce. „Musíme být dokonale sehraní, lidé chtějí, aby měli v hledišti dokonalý servis,“ hlásí i za kolegy Filip Štěpánek při kontrole zařízení.

Snad nejčipernější je v nedělním odpoledni vedoucí zlínského prvního mužstva Oldřich Šolc, vypisuje sestavy, je spojkou mezi vedením klubu a kabinou, nezastaví se. Zajímavé je, jak je znát, jak moc ho práce těší.

Hodinu před utkáním vchází do tiskového střediska mezi své první kolegy i mluvčí klubu Roman Ordelt. Jeho práce ale nezačíná zdaleka až teď. „Jedu z tiskárny, přivážím čerstvé výtisky magazínu Buly.“ Čeká ho samozřejmě i zápas, jeho sledování, reportáž na klubovém webu, pořádání tiskové konference po utkání a mnoho dalšího včetně řešení případných problémů, které by měli žurnalisté přímo v tiskovém středisku třeba technického rázu.

Čas běží, hokejisté jsou na ledě při rozbruslení, pak poslední pokyny trenérů v kabinách, mezitím se zaplňují ochozy, rolba nažehlí led a můžeme jít na to… díky hlavním protagonistům v dresech, ale také zhruba stovce jiných, kteří mají na každém zápase svoji pečeť.