Krajská knihovna připravila další cyklus přednášek o historii

ZLÍN - Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně ve spolupráci se Státním okresním archivem ve Zlíně připravila na listopad pokračování cyklu Rozumíme historii?!, v rámci kterého se lidé budou moci zúčastnit tří přednášek historiků Dalibora Janiše, Radima Vrly a Milana Řepy. Serveru Zlin.cz to oznámila mluvčí 14|15 Baťova institutu Michaela Mitáčková.

Tematické podvečery jsou pro širokou veřejnost, jejich součástí budou i obrazové prezentace, stejně jako prostor pro diskuzi a debaty nad dotazy návštěvníků.

Přednášky se uskuteční v 15. budově 14|15 Baťova institutu a začínají vždy v 17 hodin. Dospělí zaplatí za vstupenku 30 korun, studenti a senioři o 10 korun méně.

První přednáška – nazvaná Dalibor Janiš: Východní Morava za česko-uherských válek ve druhé polovině 15. století, je naplánována na středu 13. listopadu. Během ní se lidé dovědí, jak byl prostor východní Moravy v 60. a 70. letech 15. století výrazně zasažen konfliktem o českou královskou korunu mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Morava se v těchto letech stala krvavým bojištěm a události této dramatické doby se dotkly také řady hradů, měst a vesnic ležících na moravsko-uherském pomezí.

O týden později, tedy ve středu 20. listopadu, se uskuteční beseda s Radimem Vrlou. „Ten pohovoří o hradu Starý Světlov, o jeho historii, stavebním vývoji i památkové obnově. Zříceniny hradu Starého Světlova patří k významným kulturním památkám Zlínského kraje,“ doplnila Mitáčková. Letos se v jeho areálu uskutečnily dílčí průzkumné práce, které přinesly řadu nových poznatků. Zároveň odborníci zakonzervovali ohrožené části zříceniny.

Celou sérii přednášek zakončí ve středu 27. listopadu Milan Řepa. Jeho příspěvek nese název Dědictví století páry aneb Co v nás zůstalo z 19. století. Přednáška představí
19. století jako jednu z nejvýznamnějších epoch v dějinách západní civilizace, v níž se tradiční společnost proměnila v moderní. Upozorní na zásadní procesy, které vytvořily souřadnice, v nichž se pohybujeme dodnes – industrializaci, demokratizaci, racionalizaci, sekularizaci, národní emancipaci a další. V neposlední řadě se pokusí ukázat, čím může být 19. století atraktivní pro zájemce o historii.