Radovan Král se naposledy v tuláka noci, samý žert a vtip, promění v 19 hodin. Na jevišti Velkého sálu vyroste tajemný les plný čar a kouzel, zabloudí v něm čtveřice mladých milenců a poťouchlý Puk zamíchá ještě jednou kartami. Smutná zpráva pro příznivce Shakespearových komedií, dobrá zpráva pro jevištní techniku – už nebude muset před každým představením házet lopatou na jeviště 200 kilogramů černé gumodrti, která v inscenaci vytváří lesní půdu, a pak ji uklízet.
„Shakespeare by byl dobrý marketingový manager, za hlavní téma hry si vybral cit, který se dotýká nás všech. Je to hra, která se v každém okamžiku dotýká všech diváků v hledišti,“ vysvětlil Khek, proč se rozhodl inscenovat právě Sen. Do hry, v níž vystupuje dvacet postav, obsadil pouze osm herců. „Podezírám Shakespeara, že někde ve skrytu duše si to takhle představoval. Jeho dramatickou metodou ve Snu je zdvojování, zrcadlení, příběh athénských milenců se zrcadlí v příběhu, který hrají řemeslníci a tak dál. My jsme rozhodli to zdvojování dovést do důsledku,“ řekl. A aby toho herci neměli málo, museli se naučit hrát na nejrůznější hudební nástroje z dílny muzikoterapeuta Václava Kořínka, které předtím nikdy neviděli.
Sen noci svatojánské měl ve Zlíně premiéru loni v říjnu.
