Romane, jaké byly doma Vánoce, těch pár dnů volna?
Vánoce vynikající, doma s rodiči a sestrou, tak, jak to má být. Vyšel mi i čas potkat se s kamarády a taky složit nějaké zkoušky na zlínském gymnáziu, kde jsem ve druhém ročníku.
Co fotbal, jak moc ti chyběl?
Ještě že jsem mohl s tátou na povánoční fotbálek zlínských volejbalistů, zahráli jsme si v hale do sytosti, člověk nesmí vypadnout z rytmu. (Pozn. redakce: Roman vstřelil šest ze sedmi gólů vítězného týmu)
Když se ohlédneš za prvním půlrokem v Itálii, jaký máš pocit s mírným odstupem času?
Opravdu dobrý, v juniorce Juventusu se mi docela dařilo, třeba v posledním zápase pod dohledem táty jsem vstřelil dva góly, vedeme tabulku a hned po Novém roce zase začínáme, pár tréninků a jdeme na to.
Odlétáš 2. ledna, ale tentokrát tě uvidíme dřív než za půl roku…
Určitě, v březnu hrajeme ve Zlíně a v Uherském Hradišti kvalifikaci na mistrovství Evropy sedmnáctek. Los je moc těžký, máme Itálii, Anglii a Albánii, ale o postup se porveme, vidím to pozitivně.
Co tak přání do nového roku. V italštíně?
Jsme v Česku a tak raději zůstanu u češtiny. Všem lidem hodně zdraví a plno štěstí.
Tobě také, Romane.
