Zlínská stopa v Antarktidě. Výzkumníkům pomáhá i mladý zlínský vědec

Pokud si vědce představíme starými zavedenými optickými pohledy, pak se tedy Zlíňan ing. Michael Tupý, Ph D společně s kolegou dr. Krmíčkem pořádně vymykají. Tupému je Kristových 33, normální, moderní mladý muž. Neplést s vousatými kmety u archaických mikroskopů.

Šestnáctičlenná antarktická expedice, která aktuálně míří na českou vědeckou stanici Johana Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, se zde bude již osmou sezónu věnovat různým tématům základního výzkumu. Novinkou na letošní expedici je zahájení dlouhodobého aplikovaného projektu zaměřeného na studium (foto)degradace polymerních vazeb v plastových materiálech. Degradaci urychluje, mimo častého kolísání teplot, zejména působením škodlivého UV záření, které k povrchu Země proniká během každoročního úbytku stratosférického ozónu nad Antarktidou. Poloha stanice je pro tento typ výzkumu ideální, neboť se v určité části roku nachází nedaleko centra „ozonové díry“. Na střeše české vědecké stanice budou postupně instalovány vzorky plastových folií, které se zde nechají několik sezón exponovat. Samotná stanice tedy bude fungovat jako experimentální laboratoř, kde bude probíhat výzkum urychleného stárnutí plastů v reálných podmínkách přírody. Výsledky projektu budou využity v praxi při vyvíjení pokročilých typů plastů. Vzorky polymerních materiálů připravili ke studiu Dr. Krmíček a Dr. Tupý z Fakulty stavební VUT v Brně v rámci programu „Podpora tvorby excelentních týmů mezioborového výzkumu na VUT“ spolufinancovaného z EU.

Co je vaším hlavním vědeckým cílem v podmínkách pro obyčejné smrtelníky nikdy nepoznaných, tedy na polární stanici v Antarktidě?

Jednoduše řečeno, zkoumáme, co extremní podmínky velmi blízko ozonové díře udělají s krytinou střechy na polární stanici, k jakým degradacím dochází na materiálu PVC. Mimochodem fólie byla na stanici umístěna už při otevření před osmi lety.

Jaké ty klimatické podmínky jsou, polárníci měli například problém se s kompletním vybavením dostat na místo…

Možná někoho překvapím, reálně podmínky na stanici nabízejí po celý rok teploty od nuly do mínus třiceti stupňů. Ale pozor, dopadající UV záření je tam čtyřikrát intenzivnější než třeba u nás. To už může být pro polymery pořádně destruktivní. Klima se liší v mnoha dalších nuancích a dává nám tak prostor pro vědeckou práci v širokém záběru.

Můžete ještě přiblížit přesnějí Váš osobní podíl na výzkumu? Dovolte, můžete také lokálně patriotizovat zmíněnou zlínskou stopu?

Po inženýrském a doktorandském studiu na zlínské UTB, ale předtím také absolvování zdejší chemické průmyslovky, se zabývám výzkumem makromolekulárních látek a vývojem jejich nových směsí. Pracuji s příjemnými kolegy v Brně, jsem ale Zlíňák rodem i bydlištěm.

Kdy byste měli mít letošní první hodnověrné poznatky o tom, jak se vaše vědecké postupy uplatňují v Antarktidě?

První výsledky budou známy v dubnu, musíme vyčkat, až se polárníci vrátí do Brna. Prostě nám vyříznou kus fólie ze střechy a my se vrhneme do práce.

Fotogalerie

run_function(‚hash‘,’po-modules-photogallery‘,’16455′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚896‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚16455‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’po-modules-photogallery‘;‘,’a:0:{}‘); ?>

-->
×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x