Je to jako pohádka a Honzovi, který zabloudil. „Běhali jsme v Kunovském lese, asi jsem změnil trasu a naráz jsem byl sám, nikde nikdo, vyběhl jsem až u řeky Moravy u jezu. To už jsem měl v nohách nějakých devět kilometrů a byl jsem pěkně daleko od ostatních kluků,“ vybavuje si s krátkým odstupem Trousil.
Spoluhráči ho mezitím marně hledali a čekali, nakonec zavolali policii. Policisté se s Trousilem setkali u Kostelan, když se na radu místních postupně vracel zpět.
Celá příhoda má mnoho zajímavých dozvukových tónů. Nejen to, že se Trousil hlásí k pohoštění mančaftu, který na něj musel dvě hodiny čekat. „Určitě přinesu do kabiny kuřata.“
Ale veselo pořád nebylo. „Mysleli jsme na všelicos, Honzovi se klidně mohlo stát něco s kotníkem nebo si přivodit jiné zranění, teď už je všem hej, ale nebylo to tak pořád,“ říká spoluhráč Libor Došek, který původně měl kamaráda na dohled, ale pak se mu ztratil.
Korunu pohádkovému příběhu O Honzovi nasadil trenér Habanec. Nejenže pod jeho dohledem vznikl u stadionu rozcestník s tím, že kabina je kousek a Nedakonice 9 kilometrů, ale hlavně se plácl přes kapsu a koupil obojek i vodítko. „Tihle kluci se už nesmí ztratit, na jaře budou potřeba,“ směje se trenér ještě teď.
