Už tu viděli leccos. „Třeba korejské housle, kytary, spoustu jiných věcí, nejčastěji nábytek od stolů až po sedačky, válendy či skříně, ale tohleto, to kroutím hlavou,“ říká zkušený řidič mnohatunového těžkého stroje Rudolf Sousedík. Svému šéfovi Jiřímu Nedvídkovi předložil extrakousek. „To pianino je funkční,“ jásá Nedvídek.
Teď půjde o to, jak využije svých letitých zkušeností žáka v minulosti lidové školy umění. Tohle se ale nezapomíná, i když studoval hru na harmoniku. Klávesy jak klávesy. První tóny trochu nesměle a pak se nad Zlínem nese Hašlerova Ta naše písnička česká.
Jak úžasné, nezvyklé, na smetišti přímo bizarní. „Jde fakt o raritu,“ nadechuje se Nedvídek k další skladbě. „Podívejte, místo výroby Vídeň, datum je částečně smazáno, ze čtyřmístného data 187 chybí poslední cifra,“ dívá se zblízka.
Znalec, zlínský majitel prodejny Hudební nástroje Jaromír Novák zůstává na zemi. „Cena? To máte těžké, ve své době určitě vysoká, v poslední třetině 19.století vlastnili podobné velké nástroje hodně movití lidé. Dnes? Historická hodnota se odvíjí od toho, v jakém je stavu. Od dvaceti třeba do sta tisíc, neberte mne ale prosím za slovo, chtělo by to většího znalce a pohled zblízka,“ doplňuje Novák.
Krásný funkční nástroj už na Suchém dole nehledejte, našel se nový majitel, který si jej odvezl domů do jedné obce na Zlínsku.
