Budu paleontolog. A já asi taky. Dva bráškové na "modrém" dnu

Peťovi je devatenáct a denně dojíždí s maminkou do gymnázia ve Velehradě. Z Vizovic pěkný lán světa. Honza je mladší, je mu šest, teprve půjde do školy. Oba bráchy dělí určitý věkový rozdíl, ale spojuje porucha autistického centra, tedy porucha mozku, která dělá svět pro ně i jejich rodinu poněkud složitější.

Peťa seskočil z pódia, kde zazpíval s cimbálovkou spolužáků z Velehradu a s bráchou si s námi začali povídat. „Moc mne baví paleontologie,“ říká starší brácha. „No mě už taky, ale je toho mnohem víc,“ hlásí mladší bráška Honza. Stojí na náměstí ve Zlíně s maminkou. Marta Hrůzová Pečeňová má doma i prostředního syna. „Tam žádné problémy s autismem nenastaly, oběma bráškům se člověk prostě musí spolu s odborníky jen více věnovat, musí to mít svůj řád a chce to trpělivost,“ nezabíhá do podrobností. Tak dodejme, trpělivost neskutečnou a taky sílu jednat s nejrůznějšími předsudky. Anebo úřady a institucemi.

Podobných dětí, u nichž se poruchy projevují, je jen ve Zlínském kraji asi 400, mělo by jim v budoucnu sloužit speciální centrum ve Zlíně na Přílukách. Ale to je ještě běh na dlouhou trať, stejně jako dostat do povědomí i podvědomí lidí, že se s autismem dá žít a stejně tak se dá žít s lidmi, kteří musejí s touto poruchou jít světem.

Zlínské náměstí Míru se ve středu stalo největším českým centrem osvěty v tomto směru, za vším hledej právě paní Martu a její pomocníky. „Ve Zlíně se na podporu osvěty o autismu rozsvítí třeba baťovský mrakodrap i radnice, kostel na Jižních svazích, stejně tak bude modrá svítit na Velehradě či Vizovicích,“ říká Hrůzová. Díky její přímo svítící energii ale také třeba na Pražském hradě i na spoustě dalších míst u nás.

Světový den autismu se 2. dubna připomíná v celém světě.