„My tu ligu stejně vyhrajem,“ zpívali kluci před pořád ještě zavřenými pokladnami zlínského zimáku ve čtvrtek v půl desáté dopoledne po probdělé noci.
„Láce? Ani náhodou. Ale co, tohle se nemusí opakovat,“ chlubil se vítězně pěti lístky na stání dvacetiletý Tomáš z Rackové. Ten dorazil „až“ ve tři ráno měl štěstí, ještě se na něj dostalo.
„Mám tu polštář, sedačku i roztahovací přístřešek, ale počasí bylo moudré, nepršelo. Pršet by mohlo zítra, ať zhasneme definitivně Kometu,“ povídá Martin z Luhačovic, když vítězně odnáší pět cenných „lupenů“.
„Na nás už lístky nevyšly, prostě jsme měli přijít dřív, rouhat se nechci, užijeme si to u televize v hospodě. Kdyby se náhodou hrál sedmý zápas, půjdu klidně do fronty na celou noc,“ trošku smutnila žena středního věku, na níž se těsně nedostalo.
