Teta Mařka, rozuměj paní Marie Ondíková, jde zrovna s vnučkou z místního obchodu. Doma má zajímavý přístřešek. „To je teletník, většinou tu řádí mladí, tak proto teletník, tady máme nejrůznější habršmoky a z nich dělané kostýmy pro čarodějnice,“ udivuje paní Marie na mnoho způsobů, když obléká do čarodějnického klobouku vnučku i paní starostku.
„Já samozřejmě do reje ve středu jdu, ale je zajímavé, kolik máme malých čarodějnic. Ze školy a ze školky i z blízkého okolí určitě sto malých čarodějnic ale také čarodějů,“ vyráží v obci se sedmi sty obyvateli pro změnu dech paní starostka.
Ale zpět k „tetě Mařce“. Ta nejen připraví pro spoustu místních žen ze zbytků, třeba záclon, závěsů či obnošených šatů – tedy habršmoků – kostýmy na středeční rej, ale umí prý jako famózní kuchařka čarovat i v kuchyni.
„Nejraději mají mojí domácí jedlíci koláče a pak ještě blbouny,“ směje se. S neobvyklým smyslem pro humor vysvětluje čarodějnice číslo 1 široko daleko, že jde o malé knedlíčky. „No a když jich děláte takových osmdesát, je to na zblbnutí, proto blbouny.“
V Sazovicích si čarodějnické odpoledne a večer třeba loni nenechalo ujít kolem 600 lidí. Letos bacha nejen na divoženky, újemnice a čarodějnice všeho druhu, ale i na počasí. Teto Mařko, čaruj.
