Tenhle nesmírně vitální pán, jemuž bude za pár dnů krásných 85 let, se mezi dobrovolné hasiče přihlásil „nedávno“, před rovnými 65 lety, tedy v roce 1949 a od té doby patří po dlouhatánská léta stále k aktivním členům sboru dobrovolných hasičů v Bojkovicích.
„Když jedou kluci kolem, třeba na soutěž, hned mne volají, pozastaví autem, no a tak naskočím,“ směje se sympaťák.
Pamatuje přitom na vlastní kůži celou řadu velmi náročných zákroků, požár cihelny, rodinných domů, záplavy, propadené střechy, nebezpečí, smutek lidí postižených řáděním ohnivého živlu, emoce. „Vždycky jsem chtěl pomáhat, snad se to povedlo,“ říká bez jakéhokoliv patosu.
Pan Jindřich má velkou rodinu a z ní velkou radost. „Aby ne, když se v mých hasičských stopách vydal syn Pavel, vnuk Tomáš a třeba i pravnuci Tomášek a Ivetka,“ povídá spokojeně muž, který se vyučil sedlářem, pak ale dlouhá léta pracoval v bojkovické mlékárně.
A jen tak mimochodem, s hasičským dobrovolnickým pomáháním ještě nekončí.
