Houby? Jak kde. Někde trpělivost, někde žně

Houbaři zažívají zvláštní rok. Dostatek deště, ideální vlhkost, správné docela vysoké teploty. To všechno by mělo svědčit o tom, že by se na houby mělo chodit s kosou. Není to tak. I když...

Ve Chřibech už lukulské hody pro znalce začaly. Karel Kellner hlásí zpod Cimburka 200 kozáků a 50 pravých hřibů. „Člověk to pak nestačí rozvážet po rodině, ale sezóna už je opravdu tady. Chce si to přivstat,“ říká znalec, jehož polévka karlovka by mohla oslňovat v pařížských grandhotelech. Přesné lokality ale prozradit nechce, což je u mistrů oboru zcela klasické.

To následovnice tohoto houbařského čerstvě penzionovaného barda Eliška Vítková z Provodova se nechlubí množstvím, ale kvalitou. 11. narozeniny slaví školačka stylově. „Našli jsme s kamarádkami 11 bedel, moc se těším na řízky,“ říká s nadšením. „A taky jednu syrovinku, to je vzácnost,“ chlubí se.

Karel Palička z Karolinky tvrdí, že tam houby rostou ve velkém. „Má to ale jeden háček, spíše hák,“ vysvětluje. „Hřibů je hodně, jsou ale velmi nasáklé vodou, každý den nám tu prší.“

Na Valašskokloboucku sonda Zlin.cz do košíků končí. Jan Ginter: „Kdepak, ještě čekáme, moje poslední výprava byla v neděli, našli jsme pět druhořadých hub, nestojí to zatím za nic.“

Meteorologové ale nadále předvídají „houbařské“ počasí, invaze hub a jejich milovníků se čeká ve většině lokalit Zlínského kraje o víkendu.

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x