Kdo by nechtěl. Mimochodem fotbalovým světem protřelý odborník naposledy působící velmi úspěšně v Kroměříži, předtím v ostravském Baníku, Polsku i na dalších místech, chce hodně. Tak jako v roce 2001, kdy na podzim připravil zlínský tým k postupu do nejvyšší soutěže. Jenže teď už Zlínští šestou sezónu hrají jen druhou ligu.
Vy jste tehdy ten postup do elitní společnosti nedotáhl, odešel jste za prací do Olomouce…
Ano, byl jsem tu rok a půl, pak to dotáhli pánové Komňacký a Mareček. Především Mareček, znalec místního prostředí.
Takže po třinácti letech podobná výzva, z maličko jiného postu. Sportovního ředitele.
Trenérem je Martin Půlpit, je náročný, umí z kluků hodně vymáčknout. Práci fakt rozumí, nepotkáváme se poprvé. Podmínky, chuť, zázemí, všechno tu je. Nejsem alibista, všichni se musíme snažit o co nejlepší umístění a když to chcete slyšet, proč ne i o postup.
Jedete do Karviné, to je tak tvrdý oříšek, že když ho rozlousknete, budete mít cíl zase blíž.
Silný tým, vysocí fotbalisté, kvalita. Hrajeme dopoledne, proto se dnes trénuje v témže čase, mančaft se poctivě chystá na herní styl soupeře celý týden. Kdo chce v tabulce nahoru, nesmí prohrávat ani venku.
Jak vlastně vidíte zatím hodně vyrovnanou druhou ligu?
Myslím, že půjde hodně nahoru Olomouc, už si zvyká na druhou ligu. My musíme držet kvalitu, hrát nahoře. Ne každý tým může za daných licenčních podmínek myslet na nejvyšší soutěž. I to pro nás může být pozitivní motivace.
