„Už se zdá, že končíme,“ říká s mírnou nostalgií v hlase šéfka mykologického kroužku na Salaši v Chřibech Alena Filípková. Les je podle ní už víceméně prázdný a tak jí těší spíše než jedlé houby rarity. „Mezi ně určitě patří velevzácný Ježatec různozubý, je to sice houba nejedlá, ale velmi vzácná a také vizuálně zajímavá,“ dodává znalkyně.
To v okolí Provodova v podhůří Vizovických vrchů houbaři ještě košíky zdaleka neodkládají. Svědčí o tom půl košíku nádherných lišek obecných neboli kuřátek. Chlubí se jimi jedna z nejmladších houbařek Eliška Vítková. „Určitě si uděláme výbornou polévku a je bezva, že jsem tyhle houby zvané kuřátka našla ve svůj svátek,“ směje se častá návštěvnice lesních porostů.
Ani ve Francově Lhotě na kraji Javorníků nikdo ze zdejšího Hřibařského spolku nesmutní. „Kdepak, už je to pár týdnů, co jsme měli krásnou výstavu více než 200 druhů hub a ti, co zajdou do lesa se rozhodně nevracejí s prázdnou,“ říká předseda spolku Luděk Hřib.
On i jeho přátelé přinášejí ještě v těchto dnech dokonce i pravé hřiby, bedle, zmíněné lišky a také suchohřiby.
