Vsetínští tehdy mířili raketově nahoru, postupně vyhráli třetí i druhou nejvyšší soutěž a 11. října 1994 se začala psát novodobá tradice parádních derby, kdy týmy spojoval kopec Sirákov a dělila úžasná rivalita. Vůbec první duel se tehdy stal kořistí ostřílenějšího ZPS Zlín, Dadák Vsetín tehdy ještě sbíral extraligové zkušenosti. Zlín vyhrál 6:2.
Nedělní reminiscence po dvaceti letech ale připomene i to, že se nakonec Valaši stali mistry. „Dokonce jsme po špatném úvodu ještě vyhráli základní část, a pak 3:1 na zápasy i finále play off, kalužový gól Rosti Vlacha v prodloužení zlínského čtvrtého zápasu se zapomenout nedá“ vybavuje si legendární tvůrce vsetínského zázraku, trenér Horst Valášek.
Vůbec měl tehdy zajímavý mančaft. Tvořili ho Zlíňáci „křtění Dřevnicí“, v tom čase ale doma nepříliš chtění. Brankář Čechmánek, obránce Stavjańa a útočník Vlach. To byly pilíře Valašákova týmu.
Nakonec o pár měsíců později předčili své stejně skvělé soupeře v čele se Štraubem, Kamešem, Okálem, anebo nejlepším střelcem extraligy Janků ve finále 3:1 na zápasy.. Získali tak první ze šesti vsetínských titulů.
Tihle borci i mnozí další, jeden z mála stále vrcholově hrajících Petr Čájánek, Miroslav i Antonín Stavjaňové, Meluzín, Sršeň, Beránek, Jurík anebo Němčický – to jen námátkou lovíme v sestavách obou týmů – udělají vzpomínkové nedělní odpoledne takovým, na jaké se nezapomíná.
