„Loni jsme na ambulanci vyšetřili 5225 lidí, z toho 278 mělo lupénku,“ uvedla Zimolová. Na hradišťském kožním oddělení je registrováno celkem 1020 pacientů s tímto onemocněním.
Psoriáza nebo-li lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, obecně charakterizované červenými papulkami s bělavou lpějící šupinkou na povrchu. „Jednotlivé papulky se pak v horších případech spojují do rozsáhlých mapovitých ložisek pokrytých často souvislou vrstvou šupin,“ sdělila Zimolová.
Lupénka postihuje především kůži, ale u desetiny až třetiny nemocných zasáhne i klouby. Projevy na kůži se nacházejí v oblasti velkých kloubů, kostrče, vlasové pokožky, ale i nehtů. Na vzniku nemoci se podílí genetická dispozice spolu s vlivem zevních faktorů, kterými je stres, infekce, trauma. „Tyto faktory mohou u jedince s genetickou dispozicí vyprovokovat zánět kůže, při kterém dochází až sedmkrát rychleji k tvorbě nových kožních buněk a následnému olupování,“ popsala Zimolová.
Podle ní trpí lupénkou dvě procenta evropské populace. Chorobou trpí stejně muži i ženy. Nejčastěji, a to ze tří čtvrtin, se lupénka objevuje do 35 let věku. V deseti procentech vzniká u dětí, ale výjimkou nejsou ani lidé v pokročilejším věku kolem 60. „Lupénka výrazně zhoršuje kvalitu života. Při větším postižení může vést k izolaci. Pacient trpí zvýšenou citlivostí kůže, bolestivostí, svěděním, ale také psychicky, a to snížením sebevědomí, úzkostí, depresemi, někdy naopak agresí,“ vyjmenovala primářka. Lidé s lupénkou mohou mít sníženou práceschopnost, ztratit práci, potýkat se s invaliditou nebo také řešit problém zvýšených nákladů na léky. „S tím pak souvisí partnerské a rodinné vztahy,“ poznamenala Zimolová s tím, že i když není onemocnění infekční, stále se najdou lidé s předsudky.
Lupénku nelze vyléčit, ale přiměřenou léčbou je možné nemoc stabilizovat nebo dlouhodobě zhojit. Pomáhají například masti, světloléčba nebo balneoterapie a lázně s prameny sirné vody.
