Výstava pod kurátorským vedením Lezska Wojaczka potrvá až do 20. února.
Katarína Szanyi vstoupila do širšího kulturního povědomí v polovině devadesátých let minulého století a od té doby si její práce udržují setrvale vysokou kvalitu a osobitost. Poloha malířské formy svědčí o vlivu a poučenosti novými médii, které získala při studiu u Petra Lysáčka, ovšem v jejím citlivém uvažování ji podnítilo především studium malby u Daniela Balabána.
Ve své tvorbě se zabývá hlavně tématy lidských vlastností, psychologie jejich jednání a vzájemných vztahů. Maluje různé tělesné fragmenty s průhledy, průřezy a prostřihy, kdy člověk prochází více vrstvami nebo plány a hledá křehkost a zároveň pomíjivost. Zajímá ji hranice mezi konkrétním a abstraktním, podstata a úhel divákova pohledu. Své aktuální výtvarné tendence popisuje takto: „Tentokrát jsem šablony těl a jejich fragmentů umisťovala na samé okraje pláten. Tak, že někdy vytvářejí jen pouhé rámy. Chtěla jsem, aby obrazy více dýchaly. Někomu se možná některé mé obrazy budou zdát prázdné, ale tohle prázdno je moje reakce na přílišnou obraznost, která tak často čiší ze současných obrazů, zejména mladých malířů.“
Katarína Szanyi se narodila v Košicích, kde také vystudovala Střední uměleckou školu. Ve studiích pokračovala na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity v Ostravě a poté se dlouhou dobu prezentovala v rámci společných vystoupeních skupiny VY3 s Alešem Hudečkem a Jaroslavem Koléškem. Momentálně učí malbu na Střední umělecké škole v Ostravě a je členkou občanského sdružení pod názvem Kunsthalle Ostrava, o. s., které se podílí na rozvoji kulturního dění v Ostravě.
