„Náderná smaragdová krajina, tu a tam vystupující skaliska, respektive vysoké kamenné ploty oddělující jednotlivá hospodářství, keltské kříže, ranní mlhy táhnoucí se nad mokřinami, pasoucí se stáda dobytka a nad tím vším nádherné melodie, tak typické pro ostrov nesoucí název Irsko,“ přesně tak popisuje hru resižér Igor Stránský.
„Studna světců se odehrává na irském venkově, lidé žijí ve svém vlastním čase, což vede k určité koncentraci,“ uvedla dramaturgyně Markéta Špetíková. Všichni tvůrci se shodli, že hra je mimořádně krásná a hned tak se s obdobnou nesetkávají.
„Poselství hry vnímám jako střet dvou světů, které divák může aplikovat na různé věci. Zaujmout ho může rovina morálního poučení, politické polemiky, nebo jen otázka, zda je lepší vidět, nebo ne,“ uvedla Irena Vacková, která obsadila jednu z hlavních rolí. Sama se musela potýkat s těžkostmi, které její role nevidomé žebračky přináší. „Nesmím se dívat na své ruce, příliš nepoužívat gesta a ze svého sluchu musím učinit zrak,“ dodala.
