Lidé se mohou zúčastnit masopustních obchůzek z Valašska a ochutnat z pestré nabídky zabijačkových výrobků, kterou připravili mistři řeznického řemesla i z okolních regionů.
„Svým hlasem pak návštěvníci mohou ovlivnit vítěze soutěže O nejlepší řeznický stánek. Z lístků předaných návštěvníky jednotlivým stánkům v rámci této soutěže bude ve 14 hodin vylosován výherce uzené kýty,“ sdělila Valíčková.
Zároveň je součástí programu také soutěž pro odbornou porotu – 18. ročník soutěže O nejlepší valašskou klobásku a 8. ročník soutěže O nejlepší valašskou tlačenku. Vítěze určí pětičlenná porota složená z vylosovaných zástupců zúčastněných firem. Při zakoupení vstupenek do Dřevěného městečka je návštěvníkům umožněn vstup zdarma na právě probíhající výstavy Valašského muzea v přírodě.
MASOPUST
Tento lidový svátek byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vyvrcholil v posledních dnech masopustu, kterým se na Valašsku říkalo fašank nebo také končiny. Masopust začínal už svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Typickou součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice – každý kraj byly něčím odlišné, měly svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíralo závěrečnou večerní zábavou, na kterou často zvala muzika vyhrávající na návsi. Zábava byla spojena s pochováváním basy, kdy po parodii pohřbu byla za „velkého pláče“ vynesena basa či figurína ze sálu a slavnostně „pohřbena“. To vše na znamení, že čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se do svých domovů. A život se opět vrátil do klidných kolejí.
