„Znal jsem Zdeňka K. už od dětství, vždycky se mi zdál spíše zakřiknutý, ale jako kluk byl určitě pracovitý z dobré rodiny, neprůbojný, jako by se do dnešní doby nehodil, možná i to stálo za jeho frustrací, která pak po ztrátě zaměstnání před řadou let mohla vyústit až v toto hrozné zúčtování s vlastním životem, ale i s životy úplně nevinných lidí“ zamýšlel se u pietního místa Pavel Josefík.
Květiny položil na místo smutku starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar. „Hledáme teď s radními a zastupiteli cesty, jak pomoci rodinám a zmenšit jejich nesmírný bol,“ říkal první muž města.
Ulicí kolem Družby jezdím téměř denně, jímá mne hrozný smutek z toho, co se stalo,“ vyprávěl na místě místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík. „Na nás politicích je, abychom zlepšovali zákony, sám se ptám, jak je možné, že muž s psychickými problémy vlastní legálně zbrojní pas a dvě střelbyschopné zbraně,“ dodává Gazdík.
„Společnosti, státu se vrací to, co si nadrobila, nikdo nemá zájem o jiné lidi, nikdo si nevšímá nemocných, stát je diskriminuje, toto je výsledek,“ přemýšlel rovněž na místě smutku místní důchodce Antonín Mahdal.
„Můj syn byl v restauraci ve chvílích největší hrůzy, schoval se pod stůl, u vedlejšího se vraždilo. Když střelec začal znovu nabíjet, hodil po něm židli a povedlo se mu utéct, smrt měl tak blízko, je mu pětadvacet, neskutečné, co se děje,“ dodal Jiří Nesázal.
