Ve své celistvosti je zámecká kaple ve Vizovicích mimořádným a ojedinělým odkazem řemeslné dovednosti a kulturní úrovně našich předků. „Celková obnova historicky významného a cenného interiéru kaple začala v dubnu 2013 a ukončena byla v závěru loňského roku. Havarijní stav mobiliáře i stavebních konstrukcí si vyžádal investici do statického zajištění a odvlhčení celého bloku budovy s kaplí a do důsledné likvidace dřevokazného hmyzu,“ poznamenala kastelánka zámku Jana Pluhařová.
Při restaurování byla největší pozornost věnována ústřednímu prostoru hlavního oltáře a vybraným partiím bočních oltářů. Obnovit se podařilo všechny povrchy z umělého mramoru a převážnou část zlacených prvků v apsidě hlavního oltáře. K nim přibyly zlacené obrazové rámy ostatních oltářních obrazů a díky sponzorskému příspěvku došlo i na restaurování tří z dvaceti sedmi obrazů (obrazy Panna Marie Matka dobré rady, Nanebevzetí Panny Marie a Proměnění Páně na hoře Tábor).
„Ze zařizovacích předmětů byly restaurovány kostelní lavice, které červotoč zničil natolik, že by se bez zásahu odborníka vůbec nemohly vrátit na původní místo. Zbývající prvky vnitřní výzdoby a vybavení včetně varhanního pozitivu byly pouze ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu, očištěny a vráceny nazpět ve stavu, v jakém se dochovaly,“ konstatovala Šnajdarová. Zásadní moment podle ní představovalo obnovení povrchových úprav architektury na základě výsledků restaurátorských průzkumů – v lomené bílé na hladkých plochách a v odstínech šedé na plastických prvcích. Celková částka za obnovu kaple se vyšplhala téměř k 20 milionům korun, z toho stavební práce tvořily více než osm milionů korun.
Interiér kaple patří k vrcholným dílům architekta Františka Antonína Grimma a sochaře a štukatéra Ondřeje Schweigla (1735 – 1812). Kaple má mimořádnou prostorovou kompozici. Půdorys v podobě trojlistu je vepsán do obdélníkové základny jižního křídla zámku. Zbývající části obdélníku tvoří v přízemí i v patře ochozy prosvětlující kapli a sloužící zároveň jako sakristie, v patře jako kruchta a drobné oratoře. V přízemí jsou tři apsidy s oltáři, nad hlavním vstupem je v prvním patře panská oratoř.
Zámek ve Vizovicích nechal vystavět v polovině 18. století olomoucký kanovník a pozdější královéhradecký biskup Heřman Hannibal z Blümegenu (1716 – 1774). Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma, který navrhl zámek v tehdy moderním francouzském stylu. Zámeckou kapli, poslední článek výstavby nového sídla, umístil do jižního křídla na místo kaple starého klášterního kostela. Kaple byla řádně vysvěcena prvním brněnským biskupem, hrabětem Matějem Chorinským, 24. června roku 1777. Hrabě Heřman Hannibal se dokončení svého sídla nedožil, zemřel o tři roky dříve; před smrtí však věnoval kapli vzácná mešní roucha a liturgické předměty, které se zde spolu s ostatním vybavením uchovaly dodnes.
