V doprovodu přátel i dvou dcer si udělala chvíli pro krátký rozhovor.
Paní Sonjo, čím je pro Vás 1. máj?
První máj, to je pro mne takové synonymum Zlína, člověk v tom krásném čase přímo okřeje. Všechno se zelení, kvete, je to nový život. To mám moc ráda.
Jde o svátek lásky nebo spíše práce?
Hlavně chci říci, že je dobře, že se slaví, v Česku možná více než leckde jinde. Určitě jde o svátek práce, lidí, kteří se živí prací. Ale ta láska je v tom samozřejmě také. Mám to tu moc ráda i kvůli jarnímu počasí, že prší vůbec nevadí. U nás v Kanadě, v Torontu, to často bývá na sněhu.
Moc rád to tu měl Váš manžel, Tomáš Baťa junior. Vracíval se sem …
No jejda, miloval to tu. On byl Kanaďan, Čech, všechno, světoobčan. Ale sem patřil. Tady měl své kořeny. V této vile.
Vzpomenete na manžela více právě tady?
Byli jsme spolu 63 let, to se nedá vymazat, jistě, tady jsou vzpomínky velmi intenzivní.
Přímo z Vás vyzařuje baťovská chuť do života …
To bude po manželovi. Je pro mne pořád inspirativní, stejně jako vize a myšlenky jeho otce.
