Jak si tohoto úspěchu ve své kariéře ceníte?
Medaili z Evropských her řadím mezi svými dosavadními úspěchy úplně nejvýš. V Baku se sešla úžasná top konkurence, vyřadily jsme vicemistryně Evropy Rakušanky, dále Francouzky a v bitvě o bronz jsme udolali i silné Ukrajinky. Paráda.
Jak se hry z Vašeho pohledu vydařily organizačně?
Osobně si myslím, že to Ázerbajdžánci zvládli na jedničku. Z her jsem fakt byla nadšená. Vše dokonalé, jak na těch největších akcích. Třeba pro zajímavost, non stop běžela jídelna, prádelna, posilovna, kavárničky, bistra, pošta. Doufám, že se Evropské hry uchytí, je to tak na všech kontinentech.
Na co se těšíte v létě?
Na cestu k moři, na odpočinek, relax, vypnout hlavu a užívat si sluníčka a vody.
A až skončí čas slastného nicnedělání?
Pak mne čeká přesun do zahraničí, do nové tréninkové skupiny, pořád jednám, ještě nevím, zda to bude v Německu nebo v Rakousku. Na konci srpna se už rozjedou turnaje World Tour, začne bundesliga v Německu a potom mistrovství Evropy. Vrcholem a mým snem jsou samozřejmě olympijské hry v Riu v příštím roce. Kvalifikovat se bude hrozně náročné, poperu se o to, největší šanci vidím přes světový žebříček, měla bych nakouknout do první stovky.
Ale teď jste ještě pořád doma, u maminky, chtělo by to nějakou dobrotu z její kuchyně…
To určitě, mamka skvěle vaří, taková její svíčková, to je něco excelentního, jinak jsem spíš zeleninově – ovocná, ale tomu se odolat nedá.
A ještě ze sportovního soudku, otec je známý polysportovec, tenista klasický i stolní. Co kdybyste si to rozdali?
Tak mne z kurtu vyprovodí s kanárem a já bych ho na oplátku tvrdě sejmula u zeleného či modrého stolu.
