Unikátní dřevěný oltář vznikal déle, než kaple samotná – celé dva roky. Kapli, oltáři i všem přítomným lidem dal na místě požehnání opat Lukáš Evžen Martinec, který ocenil, že podobná díla v dnešní době stále ještě vznikají.
Autorem výtvarného návrhu oltáře i kaple je Miroslav Valenta, investorem skupina Synot. „Na tvorbě oltáře se podílelo několik dřevořezbářů, kterým bych chtěl touto cestou moc poděkovat. Společným výsledkem je více než čtyři metry vysoké a tři metry široké dílo, obsahující celkem 13 reliéfů, 18 postav a řadu dekorací. K práci jsme využili několik druhů dřeva – kombinovali jsme dub, hrušku, ořech, jasan a mahagon,“ uvedl Miroslav Valenta s tím, že samotný oltář představuje život svatého Huberta od jeho narození až po konec života.
Na křídlech oltáře je zobrazeno celkem 12 výjevů z Hubertova života. Levá polovina patří světské části – tedy například dětství a mládí, svatbě, narození syna či smrti milované ženy, a pravá výjevům ze života duchovního, jako je vysvěcení Huberta knězem, setkání s biskupem a jeho vražda i následné Hubertovo jmenování biskupem či legenda o nehodě na lodi.
Hlavní motiv oltáře tvoří setkání Huberta s jelenem, který se mu zjevil coby boží posel. Na oltáři je mistrně řezbářsky zpracována také poslední večeře Páně a snímání z kříže. Podstavec je dekorován barokními originály soch andělů.
Akce se zúčastnil také senátor Ivo Valenta. „Lidová tvořivost je něco, co je s Valašskem spjato od nepaměti, proto na tento odkaz musíme navazovat a hýčkat si vše, co je s tradicemi spjato. A k tomu samozřejmě, zvláště v dnešní době, patří také symboly křesťanství,“ prohlásil senátor.
Kaple svatého Huberta je se svým křídlovým oltářem doplňkem dalších atraktivních prvků, přibližujících lidovou uměleckou tvořivost v údolí Pluskovec. Vedle betlému a soch hudebníků, které zde postupně vznikaly v rámci dřevořezbářských sympozií, je to například sousoší s názvem Poslední večeře Páně v životní velikosti.
