Jinak by to měla být od pěti hodin ve Zlíně v sobotu hlavně nesmlouvavá bitva plná emocí. A trenér Zlína Bohumil Páník je tedy bude mít na sto procent.
Baník pro Vás rozhodně není tuctový klub…
„To ani náhodou, strávil jsem tam na dvou štacích jako trenér i funkcionář celkem osm a půl roku. Baník mám duši. Znám prostředí, řadu hráčů jsem tam přivedl, znám trenéry, fanoušky a mám je všechny rád. A na fanoušky se těším, stejně jako na ty naše, tentokrát to bude hodně právě o nich.“
Máte pěkně fotbalový sytý hlas, jste od lavičky v utkání slyšet?
„To tedy určitě, pokaždé se do toho i s gestikulacemi pořádně obuju. Jsme přece ševci (úsměv). Je to prostě tak, že by si hráči mohli myslet, že to neprožívám. A to já ano. A kdybych byl v klidu, mohli by si třeba myslet, že jsem nějaký hodný strejda, což tedy opravdu nejsem. Mančaft musím pokaždé rozpálit.“
Baník je dole, vy nahoře, jaký to bude soupeř?
„Víte, na Spartu jsme jeli s tím, že bude zřejmě při vší úctě k našemu týmu asi dost herně vysoko. Ale s Baníkem si to samozřejmě rozdáme jako rovný s rovným, to je jasné.“
Uděláte s nimi krátký proces?
„Ha, ha, kdepak, bude to rušný devadesátiminutový proces.“
